Milan Adam:
Historie výzkumu pojiva v Čechách
Předneseno 12.10. 2005 na The 6th Prague-Sydney Symposiu: Diagnostics and Treatment of Congenital and/or Acquired Locomotor Apparatus Defects, Lékařský dům, Sokolská 31, Praha 2.
Publikováno v časopise Pohybové ústrojí, ročník 11, 2004 Suppl, číslo 3+4, s. 245-247.
Již před válkou potomní akademik Wolf sledoval v elektronovém mikroskopu pojivové tkáně. Koncem padesátých let se začal u nás rozvíjet intensivní zájem o pojivo resp. o jeho jednotlivé komponenty. V tomto ohledu to byl Miloš Chvapil, který spolu se svými již zesnulými spolupracovníky Dr. Koberle, Dr. Hurychem a Dr. Miřejovskou se věnoval výzkumu tvorby kolagenu na půdě Ústavu chorob z povolání prof. Teisingera, jehož jedním z hlavních výzkumných úkolů byla silikosa jako významná choroba z povolání v řadě profesních oborů. Jejich práce byly světově velmi ceněny a Chvapil byl za ně vyznamenán r. 1967 Státní cenou. Zapatentoval výrobu kolagenní houbičky na stavění krvácení vedle dalších. V r.1968 pak přes Mnichov emigroval do USA, kde nyní žije v Tucsonu v Texasu.
Pracovníci Ústředního výzkumného ústavu potravinářského průmyslu (ÚVÚPP) měli za výzkumný úkol vylepšit umělá párková střívka vyráběná v Cutisinu v Kořenově resp. Jilemnici. Jejich zájem byl proto pochopitelně soustředěn na kolagen.. Jednalo se o poměrně velkou skupinu vedenou později zesnulým Ing. Kotkem. Pracovali v ní Ing. Rosmus (tragicky zesnulý v r. 1972), Ing. Šimůnek, Ing. Vančíková, Ing. Podrazký, a nedávno zesnulý potomní prof. Ing. Zdeněk Deyl, DrSc., který následně přešel do Fysiologického ústavu ČSAV, kde s ním spolupracovala Milada Juřicová-Horáková a v posledních letech i Doc. Mikšík. Kolagenem se zabývali dále na plastické chirurgii v Brně (Doc. Samohýl, Dr. Pospíšilová) a také v Kožedělném ústavu v Otrokovicích. (Ing. Smejkal, Ing. Galatík). V Hradci Králové na Farmaceutické fakultě se věnovali studiu elastinu docenti Bartoš a Ledvina se svými spolupracovníky Dr. Wimmerovou, Dr. Benešovou, Dr.Velebným a potomním doc. Kantou. Hlavní náplní skupiny v Oftalmologické laboratoři ČSAV (Ing. Praus, Dr. Brettschneider, Dr. Miková. a Dr. Šulcová.) byla biochemie proteoglykanů.
Postupně se vytvořila poměrně velká skupina ve Výzkumném ústavu chorob revmatických, jež sledovala elektronmikroskopicky vazbu těžkých kovů na kolagen za podmínek in vivo, a také zjišťovala vliv této vazby na jeho fyzikálně-chemické vlastnosti. Výsledky takto získané byly podkladem pro doktorskou práci Adama. Ke skupině v Revmatologickém ústavu se později připojili nedávno zesnulý spolupracovník akademika Wichterle Ing. Štol, který sledoval biotoleranci kompositu kolagen-polyHEMA a vynikající HPLC odborník Dr. J. Macek. Do Revmatologického ústavu začátkem 90.let přešel z Ústavu makromolekulární chemie ČSAV výborný chromatografista Ing. Špaček, který vypracoval jako jeden z prvních na světě HPLC metodu stanovení pyridinolinů a následně pentosidinu.
V roce 1969 popsali Ted Miller a Matukas z university v Birminghamu v Alabamě existenci kolagenu typu II v hyalinní chrupavce a následně Adam s Deylem zjistili, že při osteoartritidě dochází ke změně exprese genu kodujícího syntézu kolagenu II a v OA hyalinní chrupavce se pak tvoří kolageny typů I a III. Kromě toho Adam ve spolupráci s Deylem sledoval změny syntézy kolagenu během stárnutí a za patologických stavů. Tyto práce byly odměněny Státní cenou.
Pracovníci ÚVÚPP zorganizovali v Harrachově 1962 prvé pojivové symposium. Ta se následně pak konala více méně pravidelně každý rok. Další symposium r. 1963 uspořádali ve Velkých Karlovicích pracovníci otrokovického ústavu, kterého se zúčastnila řada badatelů ze zahraničí – z USA, Japonska, NSR, Francie,Velké Britanie. Na jaře 1964 se konalo další setkání českých pojivářů tentokráte na Hluboké n.Vltavou opět se zahraniční účastí. V r. 1967 pojiváři se sešli v Třeboni. Následující léta pak se scházívali každoročně na různých místech.
Čeští pojiváři v šedesátých a sedmdesátých letech byli často na dlouhodobých stážích na zahraničních pracovištích – Miloš Chvapil, Roman Praus, dále pak Jan Rosmus a Zdeněk Deyl v USA, tam pobývali dlouhodobě i Miroslav Ledvina a Ivo Brettschneider, který kromě toho byl dlouhodobě i v Indii a Alžíru. V SRN byli na dlouhodobé stáži Hurych a Adam, který opětovně pracoval v Max Planck Institut für Eiweissforschung v Mnichově a také v M.P.I. für Biochemie v Martinsriedu u Mnichova. Zeno Šimůnek pobýval v Anglii. Velebný byl na dlouhodobém studijním pobytu v Paříži. Další spolupracovníci z VÚCHRu byli na kratších studijních pobytech, které se konaly v SSSR (Miterová, Pešáková, Adam), ve Velké Britanii (Adam), ve Finsku (Štol, Novotná, Hulejová, Tesařová, Pešáková, Krajíčková, Adam), ve Francii (Adam, Miterová, Štol) , Japonsko (Adam), v Maďarsku (Krajíčková, Adam) .
Odborná činnost českých pojivářů byla známa z publikací v zahraničních žurnálech a také z účasti na odborných konferencích. To vedlo k tomu, že čeští pojiváři byli pověřeni uspořádat v r. 1980 (za předsednictví Adama s jednatelem Deylem) v Praze celoevropské symposium pojiva za účasti cca 500 pojivářů z celé Evropy i ze zámoří. Na něm byla založena FECTS (Federation of European Connective Tissue Societies) přijetím jejích stanov na slavnostním zasedání v aule Karolina. Odborná zasedání probíhala v posluchárnách ČVUT v Praze-Dejvicích. Tzv. Wellcome Party se konala v Rytířském sále Valdštejnského paláce a slavnostní večeře v hotelu Internacional. Odborná i společenská stránka (Beer party) pražského zasedání byly vysoce hodnoceny a dodnes jeho účastníci jej považují za jedno z nejzdařilejších a rádi na něj vzpomínají.
Nutno konstatovat, že až do sametové revoluce činnost pojivářů se odehrávala v sekci pojiva, jež byla součástí Společnosti pro klinickou biochemii. Teprve po r.1989 byla vzhledem k novým politickým poměrům umožněna její samostatná činnost pod názvem „Společnost pro výzkum a využití pojivových tkání“. Se Společností spolupracovala fa. ORLING s.r.o., jež produkuje Geladrink obsahující kolagenní hydolysat a je nutraceutikem pro nemoci pojiva najmě osteoartritidu a osteoporosu. V užším výboru Společnosti od počátku byli Prof. Adam jako předseda, doc. Macek a doc. Brettschneider coby místopředsedové, Dr. Zajíček jako jednatel a o finance se starala Ing. Malá.
Tato Společnost potom pořádala symposia zaměřená převážně na patologické změny pojiva resp. na jejich terapii. Prvá konference se zabývala osteoporosou a konala se za účasti více nežli 600 posluchačů v Paláci kultury a v době jeho rekonstrukce pak konference probíhaly v kongresovém sálu hotelu Ambasador, kde se pak pořádaly i nadále. Zúčastňovalo se jich několik set posluchačů a kromě českých odborníků na nich přednášeli i pracovníci z ciziny – z Německa, Francie, Itálie, Maďarska, Polska a Švýcarska. Kromě konferencí o účasti několika set posluchačů velkých zasedání Společnost pořádala i menší zasedání s presentací vlastních výsledků jednotlivých autorů. Ty se týkaly většinou základních změn pojiva a konávaly se v posluchárně Policejního musea obvykle také jednou ročně. Zúčastňovalo se jich kolem 100 posluchačů. Ivo Mařík spolu s genetikem Kuklíkem na těchto konferencích presentovali svá pozorování vrozených vad pohybové soustavy. Hulejová spolu s Řihoškovou sledovaly hladiny cytokinů a metaloproteinas v séru nemocných revmatickými chorobami. Kromě toho Řihošková-Barešová v rámci své disertační doktorské práce se zabývala kodováním chrupavkového kolagenu II v kloubech pacientů postižených osteoartritidou.
V posledních letech pracovníci RÚ se účastní sledování biokompatibility materiálů vyvinutých v ústavech AV ČR eventuelně ČVUT (Prof. Petrtýl, ing Balík). Pešáková při tom zjišťuje vliv těchto materiálů na adhesivní proteiny. Braun se věnuje výskytu pentosidinu u diabetiků a u nemocných s pokročilou osteoartritidou a revmatoidní artritidou. Kromě toho jej stanovuje i u černých myší (Black mice C 57/6), které spontánně vyvíjejí osteoartritidu. Zároveň sleduje vliv podávání C vitaminu resp. Boswellinu, což je extrakt z kůry stromu Boswellia serrata rostoucího v Indii na rozvoj patologických změn u uvedených myšek.
Můj čas se nachýlil a tak jsem štafetu v pořádání pojivových konferencí předal Ivo Maříkovi a já jemu i jeho spolupracovníkům přeji v této činnosti mnoho úspěchů.
- HISTORIE VÝZKUMU POJIVA V ČECHÁCH (prezentace PowerPoint)